Sedím u potůčku a mé oči pláčou
Ze smutku špatné myšlenky se ženou.
Myšlenky na tebe, byla jsi mojí láskou.
Lásky jsi si nevážila, mně k depresím přivedla.
Tvojí nevěrou, vše zničila.
Tak tady teď sedím a na tebe myslím.
S žiletkou v ruce, pomalu šílím.
Kochám se pohledem na svou krev.
Pomalu mi dochází dech.
Ze smutku a žalu, řízla jsem do krční tepny.
Teď umírám, kvůli zradě bezcitné děvky.
Se západem slunce své oči zavírám.
Kvůli tobě teď umírám.
Moc pěkná báseň, má hloubku
OdpovědětVymazatDěkuji moc ☺️
VymazatNemáš zač
Vymazat